# Nejvyšší soud, sp. zn. 4 Tz 193/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 4 Tz 193/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.193.2003.1
- Typ rozhodnutí: Rozsudek
- Datum rozhodnutí: 14. 1. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 25 T 123/2001, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 57a odst. 1 a § 78 tr. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2003, v neprospěch obviněného P. J.

Napadený rozsudek se z r u š u j e ve výroku, kterým byl obviněnému mladistvému P. J. uložen trest zákazu pobytu na území hl. m. Prahy na dobu 5 let.

## Odůvodnění

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. 10. 2001, sp. zn. 25 T 123/2001, byl tehdy mladistvý obviněný P. J. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 29. 8. 2001 kolem 17.00 hod. v P. 7 v areálu P. t. v hale č. 13 v prodejně R. o. odcizil z volného výběru 4 páry pánských bot, které si uschoval do batohu, a bez zaplacení prošel pokladním prostorem, kde byl zadržen pracovníkem bezpečnostní agentury, čímž poškozené organizaci R. o. se sídlem v P. 7, B. n. č. 306 způsobil škodu ve výši 5.360,- Kč. Za to byl odsouzen podle § 247 odst. 1 za použití § 79 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1 písm. c) tr. zák. a § 82 odst. 1 tr. zák. byl podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku, dále podle § 57a odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu pobytu na území hl. m. P. na dobu 5 let. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 10. 2001.

Proti tomuto rozsudku podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. J. a vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 57a odst. 1 a § 78 tr. zák., neboť mladistvému obviněnému nemůže být uložen trest zákazu pobytu. Závěrem stížnosti pro porušení zákona bylo navrženo, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona ve vytýkaném směru a aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu zákazu činnosti (správně pobytu).

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 57a odst. 1 tr. zák. soud může uložit trest zákazu pobytu na 1 rok až 5 let za úmyslný trestný čin, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání činu, ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti, nebo majetku; trest zákazu pobytu se nemůže vztahovat na místo nebo obvod, v němž má pachatel trvalý pobyt.

Podle § 78 tr. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2003, soud může uložit mladistvému pouze tresty odnětí svobody, obecně prospěšné práce, propadnutí věci, vyhoštění, a je-li výdělečně činný, peněžitý trest; trest zákazu činnosti může soud mladistvému uložit jen tehdy, není-li to na překážku přípravě na jeho povolání, přičemž horní hranice sazby tohoto trestu nesmí převyšovat 5 let.

Jestliže tedy Obvodní soud pro Prahu 7 napadeným rozsudkem uložil tehdy mladistvému P. J. trest zákazu pobytu na území hl. m. P. na dobu 5 roků, postupoval v rozporu s ustanovením § 78 tr. zák., neboť mladistvému takový trest uložit nelze.

Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 19. 10. 2003, sp. zn. 25 T 123/2001, byl porušen zákon v ustanoveních § 57a odst. 1 a § 78 tr. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2003, pokud byl obviněnému ml. P. J. uložen trest zákazu pobytu, a to v neprospěch tohoto obviněného. Dále pak podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek ve výroku o uložení trestu zákazu pobytu na území hl. m. P. na dobu 5 let.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/4-TZ-193/2003-1)