# Nejvyšší soud, sp. zn. 4 Nd 44/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 4 Nd 44/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.44.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 2. 2011
- Datum zveřejnění: 8. 3. 2011
- Dotčené předpisy: § 164 o. s. ř.; § 165 o. s. ř.

## Výrok

Návrh povinných na opravu a doplnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 4 Nd 420/2010, s e z a m í t á .

## Odůvodnění

V označené exekuční věci rozhodoval Nejvyšší soud o návrhu povinných na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a usnesením ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 4 Nd 420/2010, věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 1667/2002, k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepřikázal.

Dne 24. 1. 2011 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh povinných R. Š. a S. Š. na opravu výše označeného usnesení Nejvyššího soudu podle § 165 a § 164 o. s. ř., stejný návrh byl předložen prostřednictvím Městského soudu v Brně Nejvyššímu soudu dne 7. 2. 2011. Povinní především nesouhlasili s tím, že o návrhu na delegaci ve smyslu § 12 odst. 3 o. s. ř. rozhodoval Nejvyšší soud, který není nejblíže společně nadřízeným soudem, jak požaduje toto zákonné ustanovení. Podle povinných tak jde o zjevnou chybu rozhodnutí, což by mělo být v opravném usnesení výslovně uvedeno. Dále vyslovili nespokojenost s citací důvodů, které je vedly k podání návrhu na delegaci. Těmi bylo "korupční jednání soudu, organizované postupy, spolčování, diskriminace a šikana údajných povinných", což v napadeném rozhodnutí Nejvyššího soudu není výslovně uvedeno. V tomto směru se domáhali opravy odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Podle § 165 odst. 1 o. s. ř. pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno.

Podle § 165 odst. 3 o. s. ř. se o opravě rozhoduje usnesením; ve věcech příslušejících senátu tak učiní předseda senátu. Jednání není třeba nařizovat.

Podle § 167 odst. 2 o. s. ř. není - li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

Nejvyšší soud konstatuje, že není na místě aplikace ustanovení § 165 odst. 1 o. s. ř., neboť pro tento postup nejsou dány zákonné předpoklady. K namítané nepříslušnosti Nejvyššího soudu rozhodovat ve věci je třeba poukázat na zákonný a ustálený výklad pojmu "nadřízený soud".

Je-li tento pojem použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, jak je tato soustava vymezena v § 8 a následujících zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, v platném znění, nikoli ze vztahů instančních. Nadřízeným soudem, který rozhoduje o přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř., je tedy nejblíže společně nadřízený soud, v jehož obvodu jsou soudy, jichž se navrhované přikázání věci týká. Bude - li se spor týkat soudů mimo obvod téhož krajského soudu, ale v obvodu téhož vrchního soudu, je tímto společně nadřízeným soudem vrchní soud, v jehož obvodu se nacházejí, a půjde - li o spor mezi soudy, z nich každý bude v obvodu jiného vrchního soudu, jak je tomu v posuzovaném případě, je nejblíže společně nadřízeným soudem Nejvyšší soud (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plns 1/96, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4344/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, roč. 1977, Drápal, Bureš a kol., Občanský soudní řád I, Komentář, str. 73, I. vydání 2009, C. H. Beck).

Z uvedeného výkladu tak mimo pochybnost plyne, že Nejvyšší soud ve věci, v níž rozhodoval o návrhu povinných na delegaci vhodnou, byl v postavení nadřízeného soudu, jak v této věci také v odůvodnění rozhodnutí konstatoval.

Pokud povinní navrhují doplnění odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2010 o argumenty, které ve vztahu k Městskému soudu a Krajskému soudu v Brně snesli, pak ty jsou v jimi uváděném znění doslovně v napadeném usnesení uvedeny v odstavci 1, na str. 1. Ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., které je rovněž nutno analogicky vztáhnout na obsah odůvodnění usnesení, vznáší požadavek "stručnosti a jasnosti", kterému odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2010, sp. zn. 4 Nd 420/2010, plně konvenuje.

Z těchto důvodů byl návrh povinných na opravu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu zamítnut.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/4-ND-44/2011-1)