# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Odo 139/2004

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Odo 139/2004
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.139.2004.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 15. 3. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 23. září 2003, č. j. 26 Co 326/2003 - 74, zrušil rozsudek Městského soudu v Brně (soudu prvního stupně) ze dne 21. října 2002, č. j. 20 C 174/99 - 60, a to v části, v níž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně s Ing. J. H. částku 26.147,53,- Kč a náklady řízení ve výši 21.585,- Kč, a řízení proti žalovanému zastavil. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti výroku usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, podal žalobce dovolání, v němž požadoval jeho zrušení s odůvodněním, že v tomto rozsahu napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "o. s. ř.") po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř.), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až 239 o. s. ř.

Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. není dána již proto, že napadené usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k výkladu pojmu "věc sama" srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod R 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Přípustnost dovolání není založena ani ustanoveními § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.

Z výše uvedeného vyplývá závěr, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl, aniž se jím mohl dále zabývat.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., za stavu, kdy žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 15. března 2004

JUDr. Blanka Moudrá,v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-ODO-139/2004-1)