# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Odo 1214/2006 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 33 Odo 1214/2006 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2006:33.ODO.1214.2006.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 26. 9. 2006 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 - Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech dovolacího řízení částku 3.600,- Kč k rukám advokáta JUDr. L. V. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. ## Odůvodnění Okresní soud v Šumperku (dále jen "soud prvního stupně") rozsudkem ze dne 20. dubna 2004, č. j. 10 C 32/2003-64, výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 16.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 26% z částky 8.000,- Kč od 16. 4. 1998 do zaplacení a z částky 8.000,- Kč od 16. 5. 1998 do zaplacení, to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. zamítl žalobu na zaplacení 26% úroku z prodlení z částky 8.000,- Kč za dny 15. 4. 1998 a 15. 5. 1998 a výrokem III. rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 29. března 2006, č. j. 40 Co 1202/2004-140, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a III. potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti tomuto rozsudku, a to v celém jeho rozsahu, podal žalovaný dovolání, v němž navrhl, aby byl rozsudek zrušen a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a OSŘ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné. Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v § 237 odst. 1 OSŘ. Podle § 237 odst. 2 písm. a) OSŘ však není dovolání podle odst. 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V daném případě napadl žalovaný svým dovoláním potvrzující výrok, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16.000 Kč s příslušenstvím. Tímto výrokem tedy bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, které nepřevyšuje 20.000,- Kč, a tak dovolání proti němu nemůže být v žádném případě přípustné. Jelikož pak přípustnost dovolání nepřichází v úvahu ani proti výrokům, jimiž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení (srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 4/2003), je zřejmé, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než je podle § 243b odst. 5 věty prvé a § 218 písm. c) OSŘ odmítnout. Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ je žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem spojené s převzetím a přípravou zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění před 1. 9. 2006, tedy před novelou provedenou vyhláškou č. 276/2006 Sb. - srov. článek II této vyhlášky], stanovená podle § 10 odst. 3, § 3 odst. 1 bodu 5., § 15 a § 14 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. 9. 2006 vyhláškou č. 277/2006 Sb. (srov. článek II této vyhlášky) částkou 3.450,- Kč, a dvakrát paušální částka náhrady výdajů podle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění před 1. 9. 2006 po 75,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 OSŘ. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné usnesení, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. V Brně 26. září 2006 Vít Jakšič, v.r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-ODO-1214/2006-1)