# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Nd 129/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Nd 129/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:33.ND.129.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 6. 2012
- Datum zveřejnění: 12. 7. 2012
- Klíčová slova: Přikázání věci (delegace)
- Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř.; čl. 38 odst. 1 předpisu č. 2/1993Sb.

## Výrok

Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 19 C 82/2011 se Obvodnímu soudu pro Prahu 5 nepřikazuje.

## Odůvodnění

V záhlaví označené věci žalobkyně svým podáním datovaným 16. 11 2011, doplněným podáním z 6. 12. 2011, navrhla, aby věc byla přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Svůj návrh odůvodnila tak, že žádá o předání věci do místa jejího bydliště a její již narozené dcery, neboť nemá nikoho na hlídání a nemůže si dovolit s dcerou cestovat po České republice.

Žalovaný s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 5 s odůvodněním, že není ve věci pasivně legitimován, a proto není důvodu, aby byl zatěžován náklady řízení, nesouhlasil.

Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí, je-li k dispozici institut dožádání, a nic nebrání tomu, aby k projednávané věci byla vyslechnuta a s provedenými důkazy byla seznámena prostřednictvím dožádaného soudu (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.). Nejvyšší soud též přihlédl k negativnímu stanovisku žalovaného.

Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§ 12 odst. 3, věta první, o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. června 2012

JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-ND-129/2012-1)