# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 990/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 990/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.990.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 3. 2016
- Datum zveřejnění: 8. 6. 2016
- Dotčené předpisy: čl. 237 o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 16. 4 2015, č. j. 46 C 271/2014-43, zastavil řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu pro hlavní město Praha (výrok V.); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku (výroky III. a IV.).
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 9. 2015, č. j. 64 Co 218/2015-77, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nezastavuje.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné, neboť zpochybněnou právní otázku odvolací soud vyřešil v souladu s judikaturou dovolacího soudu (§ 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "o. s. ř.").

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 3753/2015, přijal a odůvodnil závěr, že k rozhodování sporu o vrácení částky odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou kupující zahraniční fyzická osoba s místem pobytu mimo území Evropské unie požaduje po prodávajícím, jsou pravomocné soudy rozhodující v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.). Ke stejnému závěru dospěl i Městský soud v Praze v usnesení ze dne 24. 8. 2015, sp. zn. 18 Co 210/2015, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2016. Odkazy žalované na v dovolání vyjmenovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, s nimiž je - podle jejího mínění - napadené rozhodnutí v rozporu s řešením označené procesní otázky pravomoci soudu, jsou nepřípadné.

Přípustnost dovolání nezakládá ani zpochybnění "aktivní legitimace zástupce žalobkyně". Na řešení této otázky totiž není rozhodnutí odvolacího soudu založeno a žalovaná navíc platnost plné moci, kterou udělila žalobkyně právnímu zástupci, zpochybňuje procesně neregulérním způsobem, tj. námitkami skutkové povahy (viz argumentace, že nelze postavit najisto, zda žalobkyně o podané žalobě skutečně ví a zda plnou moc udělila sama či její zmocněnec, který není advokátem).

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím řízení nekončí a o nákladech bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. března 2016

JUDr. Václav Duda
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-990/2016-1)