# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 8/2012 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 33 Cdo 8/2012 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.8.2012.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 30. 5. 2013 - Datum zveřejnění: 6. 6. 2013 - Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11.858,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jiřího Dostála, advokáta. ## Odůvodnění Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 1. 12. 2009, č.j. 10 C 386/97-140, jímž Okresní soud v Chomutově uložil žalovanému zaplatit žalobci 298.000,- Kč s 2,5% úroky z prodlení od 11. 3. 2005 do zaplacení oproti vydání osobního automobilu zn. Toyota MR2, číslo podvozku JT2SW21M8M0013758, číslo motoru 9098903, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 [srov. část první, čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. (dále jen "o.s.ř.")]; soud prvního stupně sice rozhodoval - poté, co jeho první rozsudek odvolací soud zrušil - znovu, ale s výsledkem stejným jako v dřívějším rozsudku (v obou případech žalobě v rozsahu shora uvedeném vyhověl). Přípustným nebylo dovolání shledáno ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží. Ačkoli žalovaný v dovolání avizuje použití způsobilého dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jeho argumentace obsahově směřuje proti skutkovým závěrům, na nichž odvolací soud založil právní posouzení věci; podstatou jeho námitek je totiž výtka vadného hodnocení provedených důkazů týkající se zjištění, podle něhož žalobce (kupující) pokládal žalovaného v době uzavření ústní kupní smlouvy za vlastníka předmětného vozidla. Ve skutečnosti žalobce z technického průkazu již několik let před tím, než navrhl přistoupení žalovaného do řízení (vedle J. H.), věděl, že vlastníkem vozidla je společnost TRITON GROUP a.s. Je-li v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení, tedy dovodit, že smlouva o prodeji vozidla je platným právním úkonem. Žalovaný tak uplatnil dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jehož použití je v poměrech přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. vyloučeno. Bezvýznamný je odkaz dovolatele na korespondenci s žalobcem "po doručení rozsudku krajského soudu". Ve smyslu § 241a odst. 4 o.s.ř. se v dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, neprovádí dokazování ve věci. Proto nelze úspěšně uplatňovat nové skutečnosti nebo důkazy, tj. takové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny v řízení před soudem prvního stupně nebo v řízení před odvolacím soudem. Dovolací soud dovolání žalovaného odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, a § 218 písm. c/ o.s.ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil vyhlášku č. 484/2000 Sb. (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl.ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen "advokátní tarif"), tj. částkou 9.500,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu) a částka 2.058,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně 30. května 2013 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-8/2012-1)