# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 5222/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 5222/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.5222.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 23. 11. 2017
- Datum zveřejnění: 11. 1. 2018
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 o. s. ř.

## Výrok

Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, č.j. 62 Co 149/2017-153, se zamítá.

## Odůvodnění

V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud jednak potvrdil usnesení ze dne 18. 1. 2017, č.j. 38 C 159/2016-111, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu na obnovu řízení a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 51.546 Kč; současně žalovaného zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 34.364 Kč.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl návrh na odklad jeho vykonatelnosti. Uvedl, že mu hrozí závažná újma a současně je závažně ohrožen na svých právech, neboť na jeho majetek byla zahájena exekuce k uspokojení pohledávky žalobkyně na zaplacení nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen "o.s.ř."), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. "třetí osoby").

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 1/, neboť ve vztahu k nákladovému výroku dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a pominul tak jednu z obligatorních náležitostí, o níž dovolání již nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.).

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. listopadu 2017

JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-5222/2017-1)