# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 4588/2007

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 4588/2007
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.4588.2007.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 11. 2007
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. září 2006, č. j. 30 Co 326/2006-78, potvrdil usnesení ze dne 10. listopadu 2005, č. j. 9 C 165/2001-49, jímž Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl o pokračování v řízení, které bylo přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. proto, že žalovaný se nemohl pro překážku trvalejší povahy (z důvodu zdravotních potíží) účastnit řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž vytýká soudům, že mu "brání uplatnit své základní lidské právo zákonný spravedlivý soudní proces". Je přesvědčen, že soudy straní žalobci, kterého "kryjí v skutkově smyšleném a současně protiprávním požadavku". Protože řízení ve věci samé nikdy neproběhlo a žalovaný zamýšlí podat ústavní stížnost, je přesvědčen o nutnosti "podat dovolání procesní povahy", a to zejména proto, že mu "byl odebrán jeho zákonný soudce a nezákonný soudce je k jeho osobě podjatý" a že "za celých 5 let nebylo učiněno řádné procesní projednání natož ve věci samé". Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že soud bude řádně obsazen zákonným a nepodjatým soudcem.

Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (účastníkem řízení), není však v dané věci přípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle § 237 o. s. ř. není přípustnost dovolání dána již proto, že napadené usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o pokračování v přerušeném řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k výkladu pojmu "věc sama" srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné pod R 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání v dané věci rovněž nezakládají, neboť rozhodnutí o odmítnutí odvolání není mezi tam taxativně vyjmenovanými případy.

Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl, aniž se jím mohl zabývat z pohledu v něm uplatněných námitek.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., za situace, kdy žalobci podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by měl jinak vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 28. listopadu 2007

JUDr. Ivana Zlatohlávková JUDr. Ivana Zlatohlávková,

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-4588/2007-1)