# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 433/2008

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 433/2008
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:33.CDO.433.2008.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 11. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 15. března 2005, č. j. 6 Co 3027/2004-81, odmítl odvolání žalobců proti části výroku rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 30. září 2004, č. j. 6 C 945/2003-63, jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit jim částku 28.350,- Kč (výrok I.), potvrdil jej ve výroku o zamítnutí žaloby v rozsahu částky 44.342,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 17. 5. 2000 do zaplacení (výrok II.), změnil jej tak, že žalobu zamítl ohledně dalšího 2 % úroku z prodlení z částky 28.350,- Kč od 30. 6. 2001 do zaplacení a ohledně částky 15.500,- Kč s 10 % úrokem z prodlení od 22. 6. 2001 do zaplacení (výrok III.); zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání doplněné podáním obecného zmocněnce JUDr. V. S., CSc., jímž výslovně napadají výrok III. rozsudku odvolacího soudu.

Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo sice podáno včas k tomu legitimovanými subjekty (žalobci), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle § 237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, a b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Dovolání žalobců směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o částce nepřevyšující 20.000,- Kč, a není ve smyslu § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné. Dovolacímu soudu proto nezbylo než dovolání podle § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalovanému podle obsahu spisu v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobcům právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. listopadu 2008

JUDr. Václav Duda

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-433/2008-1)