# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 3932/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 3932/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3932.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 11. 2011
- Datum zveřejnění: 13. 12. 2011
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalovaného proti rozsudku ze dne 24. března 2011, č. j. 19 Co 530/2011-230, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. prosince 2010, č. j. 34 C 158/2007-208, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 129.122,10 Kč spolu s blíže specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen "o. s. ř."), neboť soud prvního stupně - pokud jde o částku 129.122,10 Kč s příslušenstvím - nerozhodl v pořadí druhým rozsudkem jinak než ve svém v pořadí prvém rozsudku ze dne 5. 11. 2007, č. j. 34 C 158/2007-45, který byl usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 6. 2009, č. j. 19 Co 325/2008-99, zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.

Bez významu jsou tudíž výhrady žalovaného ke správnosti a úplnosti skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely (konkrétně námitky, že uzavření smlouvy o půjčce nebylo prokázáno žádným "přímým" důkazem a že spolehlivě nebylo prokázáno ani to, že podpis na listině ze dne 21. 7. 2004 je jeho vlastnoručním podpisem), jakož i výtky vůči hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění. Nepředstavují totiž uplatnění dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jak v dovolání mylně dovozuje žalovaný, nýbrž dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř.

Námitky podřaditelné dovolacímu důvodu uvedenému v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. dovolání neobsahuje.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. listopadu 2011

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-3932/2011-1)