# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 3876/2009

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 3876/2009
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3876.2009.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 28. 2. 2011
- Datum zveřejnění: 8. 3. 2011
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.610,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Miroslava Zemana, advokáta.

## Odůvodnění

Dovolání žalovaných proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 9. 2008, č.j. 8 C 184/2008-40, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen "o.s.ř."), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Výhrada dovolatelů, že ze smlouvy o finančním vyrovnání z 30. 8. 2006 uzavřené při prodeji nemovitostí, kterou předložili v ověřené kopii, vyplývá - v souvislosti s ostatními důkazy provedenými v řízení před soudy obou stupňů - že žalobkyně nezaplatila kupní cenu za nemovitosti (dům č.p. 109 a pozemek parc. č. 151 zapsané na listu vlastnictví č. 2505 pro katastrální území N. B.) a že tyto nemovitosti jsou proto stále zatíženy předkupním a zástavním právem, vystihuje výlučně dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Takové námitky jsou však v daném dovolacím řízení nevýznamné, protože skutkový základ sporu, jímž je dovolací soud vázán, nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. zpochybnit (srov. § 241a odst. 3 o.s.ř.).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 5 písm. b/, § 7 písm. f/, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 6.875,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.435,- Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 28. února 2011

JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-3876/2009-1)