# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 2980/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 2980/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.2980.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 19. 1. 2015
- Datum zveřejnění: 3. 3. 2015
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Ervína Perthena, advokáta.

## Odůvodnění

Žalobkyně napadla dovoláním výslovně v celém rozsahu v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž vrchní soud změnil rozsudek krajského soudu ze dne 13. 1. 2013, č.j. 36 Cm 19/2012-61, ve znění opravného usnesení ze dne 4. 6. 2013, č.j. 36 Cm 19/2012-78, tak, že žalobu o zrušení rozhodčího nálezu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání proti měnícímu výroku ve věci samé neobsahuje obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen "o.s.ř."). O tyto náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a pro tyto vady v dovolacím řízení nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Žalobkyně k přípustnosti svého dovolání uvedla, že rozhodnutí odvolacího soudu řešilo otázku, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. K řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti však musí být z dovolání zřejmé, v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, a ze dne 28. 11. 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013); takový údaj se však z dovolání nepodává.

Dovolání do nákladových výroků - krom toho, že je vadné, neboť ve vztahu k těmto výrokům žalobkyně neuvedla žádnou argumentaci - je objektivně nepřípustné (§ 238 odst. 1 písm. d/ o.s.ř.), jelikož těmito výroky bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (srov. již výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 19. ledna 2015

JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-2980/2014-1)