# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 2650/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 2650/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.2650.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 31. 10. 2014
- Datum zveřejnění: 6. 11. 2014
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Žalobce podal dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 31. 5. 2013, č.j. 7 C 153/2012-150, kterým Okresní soud Plzeň - sever zamítl jeho žalobu o 1.599.456,- Kč s příslušenstvím a uložil mu zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 102.946,80 Kč; náklady odvolacího řízení (18.150,- Kč) přiznal žalované.
Dovolání neobsahuje obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a ve vztahu k nákladovým výrokům neobsahuje ani vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb./, dále jen "o.s.ř."). O tyto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3, větu první, o.s.ř.) a pro tyto vady v dovolacím řízení nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu tohoto ustanovení (či jeho části). Uvádí-li dovolatel, že "v řízení odvolacího soudu spatřuje nesprávnosti ve smyslu ust. § 237 o.s.ř., neboť odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe a hodnocení hmotného i procesního práva", nejde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, neboť významově neodpovídá žádnému ze čtyř kritérií uvedených v § 237 o.s.ř., a to ani tomu, podle něhož je dovolání přípustné, závisí-li napadené rozhodnutí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. K řádnému vymezení tohoto hlediska přípustnosti musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání. Ve vztahu k nákladovým výrokům dovolatel neuplatnil žádnou dovolací argumentaci.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. října 2014

JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-2650/2014-1)