# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 2549/2023

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 2549/2023
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2549.2023.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 9. 2023
- Datum zveřejnění: 25. 10. 2023
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 o. s. ř.

## Výrok

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. 70 Co 134/2023-183, se zamítá.

## Odůvodnění

V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud potvrdil rozsudek ze dne 14. 12. 2022, č. j. 14 C 216/2019-158, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 uložil žalované zaplatit žalobci 139.990 Kč s příslušenstvím a na náhradě nákladů řízení 101.891,77 Kč; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Ten odůvodnila závažnou újmou, jež by jí - s ohledem na značné problémy ve stavebnictví, tj. v oboru její činnosti (velký nárust cen materiálů a celkový růst inflace) - hrozila zaplacením vysoké částky na základě případného výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. "třetí osoby").
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-2549/2023-1)