# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 254/2013 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 33 Cdo 254/2013 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.254.2013.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 28. 2. 2013 - Datum zveřejnění: 25. 3. 2013 - Dotčené předpisy: čl. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění Krajský soud v Hradci Králové shora citovaným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 14. prosince 2010, č. j. 14 C 282/2010-36, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 500.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu, který mu byl doručen 9. 11. 2011, podal žalovaný blanketní dovolání, s tím, že jeho podrobnější písemné odůvodnění doplní nadepsanému soudu v co nejkratší možné lhůtě; podle připojené obálky dovolání předal k poštovní přepravě dne 9. 1. 2012. Dne 7. 3. 2012 předal na poštu k přepravě "doplnění" dovolání obsahující podrobné rozvedení dovolacích důvodů, přípustnosti dovolání a dovolací návrh. Podle § 240 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen "o. s. ř."), může účastník řízení podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popř. které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241b odst. 3 věta prvá o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Jak Nejvyšší soud uzavřel již v usnesení ze dne 25. ledna 2007, sp. zn. 28 Cdo 3014/2006, uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými (srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, a ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 29 Odo 1220/2006). Napadený rozsudek byl žalovanému doručen dne 9. 11. 2011. Lhůta k podání dovolání určená § 240 odst. l větou první o. s. ř. tak uplynula v pondělí 9. 1. 2012 (srov. § 57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání sepsané 9. 1. 2011 představuje tzv. blanketní dovolání; z jeho obsahu nelze zjistit, v čem konkrétně dovolatel spatřuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.], ani v čem shledává právní posouzení věci odvolacím soudem nesprávným [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Dovolateli, kterému se dostalo řádného poučení o dovolání, tak lhůta k doplnění dovolání o chybějící dovolací důvody (jejich obsahového vymezení) marně uběhla dne 9. 1. 2012; doplnil-li žalovaný dovolání až podáním doručeným soudu prvního stupně dne 8. 3. 2012, nelze k němu přihlížet. Nejvyšší soud ve shodě s podaným výkladem dovolání žalovaného odmítl podle § 241b odst. 3 a § 43 odst. 2 o. s. ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., s tím, že žalobci žádné účelně vynaložené náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 28. února 2013 JUDr. Václav Duda, v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-254/2013-1)