# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 2318/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 2318/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.2318.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 12. 2012
- Datum zveřejnění: 27. 12. 2012
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; § 237 odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Zdeňky Doležílkové, advokátky.

## Odůvodnění

Dovolání žalovaných směřující (hodnoceno podle obsahu) proti v záhlaví citovanému rozsudku v části, jíž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 14. 12. 2010, č.j. 81 C 235/2003-364, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 10. 2. 2011, č.j. 81 C 235/2003-383, ve výroku, kterým okresní soud uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 362.393,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
Dovolací přezkum předjímaný ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.). K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (srov. § 237 odst. 3 o.s.ř.).

Dovolatelé však důvod nesprávného právního posouzení věci vůbec neuplatnili. Odvolacímu soudu totiž nevytýkají nesprávnou interpretaci ani aplikaci právní normy, ale pouze nesprávné hodnocení důkazu znaleckým posudkem; jejich výhrady v konečném důsledku směřují pouze proti správnosti skutkových zjištění a vystihují tak dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž je - jak bylo vyloženo výše - důvodem k založení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nezpůsobilým.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 2, § 3 odst. 1 bodu 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 18. prosince 2012

JUDr. Pavel K r b e k, v. r. předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-2318/2012-1)