# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 1886/2013

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 1886/2013
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:33.CDO.1886.2013.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 8. 2013
- Datum zveřejnění: 3. 9. 2013
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí krajského soudu, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 14. 12. 2011, č.j. 5 C 237/2010-41, kterým mu Okresní soud Praha - západ uložil zaplatit žalobci 1.254.900,- Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení). Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 1. zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen "o.s.ř."), neboť má za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to konkrétně "otázky oddělitelnosti neplatné části právního úkonu" a "otázky platnosti ujednání o kupní ceně z hlediska nutnosti učinit právní úkon určitě a srozumitelně".
Předpoklady přípustnosti podle § 237 o.s.ř. splněny nejsou, neboť žalovaný podle obsahu podání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) neuplatnil důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o.s.ř.). Dovoláním uplatněné námitky nesměřují proti právnímu posouzení, nýbrž vytýkají nesprávnost a neúplnost skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr o platnosti ujednání obsaženém ve třetím odstavci druhého článku kupní smlouvy z 30. 1. 2007 uzavřené mezi žalobcem (prodávajícím) a žalovaným (kupujícím). Odvolací soud měl - argumentuje žalovaný - právně posuzovat jiný než zjištěný skutkový stav, podle něhož strany sjednaly kupní cenu ve výši 2.254.900,- Kč a způsob úhrady jen její části ve výši 1.000.000,- Kč, kdežto ujednání týkající se splatnosti zbytku kupní ceny smlouva postrádá.

Dovolací důvod způsobilý založit přípustnost dovolání (§ 241a odst. 1 o.s.ř.) tak uplatněn nebyl.

Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle § 243c odst. 1, věty první, o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. srpna 2013

JUDr. Pavel K r b e k
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-1886/2013-1)