# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 1659/2015

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 1659/2015
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.1659.2015.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 21. 5. 2015
- Datum zveřejnění: 14. 7. 2015
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 104 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

## Výrok

I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 3. 4. 2014, č.j. 17 C 295/2013-60, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 22. 8. 2014, č.j. 12 Co 247/2014-103, se odmítá.

## Odůvodnění

V záhlaví citovaným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 3. 4. 2014, č.j. 17 C 295/2013-60, kterým okresní soud zamítl návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání doplnění vyjádření k žalobě předložením jeho originálu.
Rozhodnutí odvolacího soudu a výslovně i rozhodnutí soudu prvního stupně napadl žalovaný dovoláním.

Usnesení soudu prvního stupně dovoláním úspěšně napadnout nelze. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, viz čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen "o.s.ř.); opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, pokud to zákon nevylučuje (§ 201 o.s.ř.). Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně podle § 243b a § 104 odst. 1, věty první, o.s.ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 45/2000).

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1, věty první, o.s.ř., neboť neobsahuje obligatorní náležitost, a sice způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o.s.ř.); o tuto náležitost již nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Uvedenému požadavku žalovaný, který se otázkou přípustnosti nijak nezabýval, nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. května 2015

JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-1659/2015-1)