# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 1092/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 1092/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.1092.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 9. 2017
- Datum zveřejnění: 22. 11. 2017
- Dotčené předpisy: § 8 odst. 1 předpisu č. 177/1996Sb.; § 9 odst. 1 předpisu č. 177/1996Sb.; § 243c odst. 1 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.424,30 Kč, k rukám Mgr. Jiřího Kňávy, advokáta se sídlem Olomouc, Sokolská 563/22.

## Odůvodnění

Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 6. 6. 2016, č. j. 18 C 311/2015-134, zrušil částečný rozhodčí nález, vydaný JUDr. Monikou Bezděkovou jako rozhodcem dne 30. 4. 2015 pod sp. zn. 1724/2014 (výrok I.), uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 122.353 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok II.) a rozhodl o poplatkové povinnosti žalované (výrok III.).
Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 9. 2016, č. j. 75 Co 314/2016-170, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24.163 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jejího zástupce, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).

Dovolání žalobkyně podané proti nákladovým výrokům odvolacího soudu není ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), přípustné. K dovolání předloženou otázku určení tarifní hodnoty v návaznosti na posouzení, zda právní služba poskytnutá advokátem při zastupování účastníka v řízení o zrušení rozhodčího nálezu se týkala či netýkala plnění, resp. práva penězi ocenitelného (§ 8 odst. 1, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů), odvolací soud vyřešil v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 39/2013, ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1338/2013, ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2505/2014, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 692/2015, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 838/2012, a ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 838/2014), jakož i v souladu s názorem, který Ústavní soud vyslovil v usnesení ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. III. ÚS 89/12. Dovolací soud neshledává žádný důvod, aby nastolená otázka byla posouzena jinak.

Namítá-li žalobkyně, že odvolací soud zatížil řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pak k těmto vadám dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Tak tomu ovšem v dané věci není.

Dovolací soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. září 2017

JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-1092/2017-1)