# Nejvyšší soud, sp. zn. 33 Cdo 1073/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 33 Cdo 1073/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.1073.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 5. 2011
- Datum zveřejnění: 7. 6. 2011
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Žalobce napadl v záhlaví citovaný rozsudek dovoláním, které směřuje (hodnoceno podle obsahu) proti výroku, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 3. 2. 2010, č.j. 3 C 272/2009-88, v části, jíž okresní soud ve vztahu k žalované zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení 225.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a proti výrokům o nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou.
Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).

Dovolatel prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. oponuje závěru, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována. Tento závěr však odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu. V souzené věci je podstatné, že předmětem sporu je plnění ze smlouvy o úvěru, kterou - jak vyplývá ze skutkových zjištění, z nichž odvolací soud vyšel - jako dlužník uzavřel pouze tehdejší manžel žalované. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2008 pod č. 24, uzavřel, že splnění závazku byť náležejícího do společného jmění manželů, avšak sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů.
Prosazuje-li dovolatel, že půjčené prostředky byly z větší části poukázány na účet pouze žalované (a z toho dovozuje, že závazek vznikl v důsledku jednání obou manželů), jde o námitku, která vystihuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, a který je k založení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nezpůsobilý.

Dovolání proti nákladovým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu (ať už se jedná o potvrzující a měnící rozhodnutí o nákladech řízení před soudem prvního stupně nebo o rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení) není objektivně přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalované, která by na jejich náhradu jinak měla právo, náklady v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. května 2011

JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/33-CDO-1073/2011-1)