# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Odo 750/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Odo 750/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.750.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 9. 3. 2004
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením odmítl odvolání žalované proti rozsudku pro uznání ze dne 19. dubna 2002, č.j. 23 Cm 297/99-49, kterým Krajský soud v Plzni žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 648.000,- Kč, jakož i náklady řízení ve výši 48.454,- Kč. Odvolací soud tak rozhodl dle ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") ve spojení s ustanovením § 211 o. s. ř., neboť v řízení, ve kterém žalovaná na výzvu soudu nedoplnila své odvolání odvolacím důvodem dle § 205b o. s. ř., nemohl pro tento nedostatek pokračovat.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítla, že napadené usnesení vykazuje hodně nesrovnalostí. Při jednání u soudu prvního stupně nepopřela zůstatek nedoplatku z prodeje nemovitosti, nejedná se však o její dluh, neboť půjčku od K. b. splatila. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Se zřetelem k době vydání rozhodnutí soudů obou stupňů se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s body 1., 15. a 17., hlavy I, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2001.

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V případě dovolání směřujícího do usnesení odvolacího soudu, které nebylo vydáno ve věci samé, lze obecně přípustnost dovolání opřít o ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. Protože však dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z usnesení v těchto ustanoveních taxativně uvedených, není dovolání podle žádného z uvedených ustanovení přípustné.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl [§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 9. března 2004

JUDr. Miroslav Gallus, v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-ODO-750/2003-1)