# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Odo 1163/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Odo 1163/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:32.ODO.1163.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 10. 2005
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Olomouci shora označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2003, č.j. 1 Ro/825/2002-104, jímž byl odmítnut odpor podaný žalovanou proti platebnímu rozkazu ze dne 23. 6. 2003, č.j. 1/Ro/825/2002-99. Dále rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků a účastníky poučil, že proti jeho rozhodnutí není dovolání přípustné.

Přes uvedené poučení odvolacího soudu, napadl žalovaný jeho usnesení dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když má za to, že rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam a důvody dovolání spatřuje v nesprávném právním posouzení věci ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Namítá, že soud žalovanému nedoručil doplnění žaloby, v posuzované věci neměl být platební rozkaz vydán a odpor proti platebnímu rozkazu byl podán včas.

Dovolání v dané věci není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 - § 239 o. s. ř.

Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odporu podaným žalovaným proti platebnímu rozkazu ze dne 23. 6. 2003, č.j. 1/Ro/825/2002-99, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti němuž zákon připouští dovolání v ustanoveních § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 o. s. ř. upravujícího přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu o odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu však nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první o. s. ř.), usnesením odmítl [§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn § 243b odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy úspěšné žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 20. října 2005

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-ODO-1163/2005-1)