# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Od 4/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Od 4/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:32.OD.4.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 18. 2. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009

## Výrok

Věc vedená u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 8 C 172/2000 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kroměříži.

## Odůvodnění

U Okresního soudu v Litoměřicích je pod sp. zn. 8 C 172/2000 vedeno řízení žalobkyně Z. - P., a.s., proti žalovanému podnikateli Ing. J. K. - A. o zaplacení 19.594,- Kč s příslušenstvím.

Žalobkyně poté co byl zrušen rozsudek pro zmeškání ze dne 28. 5. 2001 č. j. 8 C 172/2000 - 65 požádala, aby věc byla z důvodů vhodnosti přikázána k dalšímu řízení a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kroměříži.

Žalobce se k návrhu na delegaci ve lhůtě nevyjádřil, přestože byl o následcích podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. poučen.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Litoměřicích) a Okresnímu soudu v Kroměříži, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalobkyně na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Při rozhodování o přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vzal Nejvyšší soud v úvahu okolnost, že žalovaný prohlásil (č. l. 61) že je možné ho zastihnout pouze na adrese v K., ale také skutečnost, že podle výpisu z živnostenského rejstříku (č. l. 43) se uvedená adresa místa podnikání nabízí. Taktéž podle faktur, na základě kterých se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky, kde je uvedeno místo podnikání K. a skutečnosti, že se žalovaný v místě trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje, dospěl soud k závěru, že jsou dány důvody k přikázání jinému soudu, které povedou k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.

Po zohlednění všech zmíněných okolností vyhověl Nejvyšší soud České republiky návrhu žalobkyně a věc přikázal podle ustanovení § 12 odst. 2 a 3 o. s. ř. Okresnímu soudu v Kroměříži.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. února 2003

JUDr. František Faldyna, CSc.,v.r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-OD-4/2003-1)