# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Nd 206/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Nd 206/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:32.ND.206.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 30. 7. 2012
- Datum zveřejnění: 8. 8. 2012
- Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 250/2012, se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi.

## Odůvodnění

Exekutor požádal dne 1. února 2012 Okresní soud v Břeclavi o pověření k provedení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 19. března 2012, č. j. 53 EXE 250/2012-11, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc podle ustanovení § 11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen "exekuční řád"), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se ustanovení občanského soudního řádu použijí i při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.

Ze spisu se podává, že povinný má trvalé bydliště v Maďarské republice a v Centrální evidenci obyvatel České republiky není zapsán. Ze systému ISAS Okresního soudu v Břeclavi nebylo o povinném nic zjištěno.

Z ustanovení § 252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Stejně tak, jak již bylo uvedeno výše, podle ustanovení § 45 odst. 2 věty druhé exekučního řádu, nemá-li povinný bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má majetek. Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, však vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. července 2012

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-ND-206/2012-1)