# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 5953/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 5953/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.5953.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 1. 2018
- Datum zveřejnění: 29. 3. 2018
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Zastoupení
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013; § 104 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

## Výrok

I. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 20. 3. 2017, č. j. 30 Co 258/2016-267, směřující proti potvrzujícímu výroku ve věci samé, se odmítá.
II. Ve zbývajícím rozsahu se řízení o dovolání zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Liberci rozsudkem (v pořadí druhým) ze dne 4. 5. 2016, č. j. 59 C 128/2010-232, zamítl žalobu o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 56 083,50 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žalobkyně a Česká republika nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. (první výrok), změnil jej ve výroku II. co do výše náhrady nákladů řízení tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému částku 55 357,50 Kč (druhý výrok), a žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 8 228 Kč (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně v celém rozsahu, podala žalobkyně dovolání, aniž by při jeho podání byla zastoupena advokátem a aniž by prokázala, že má právnické vzdělání.

Vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době zahájení řízení se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen "o. s. ř.").

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu označenému v záhlaví směřující proti potvrzujícímu výroku ve věci samé je podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. objektivně nepřípustné, neboť tímto výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a nejde o nárok ze spotřebitelské smlouvy ani z pracovněprávního vztahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto v tomto rozsahu objektivně nepřípustné dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatelky advokátem (srov. ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř.).

Ve zbývajícím rozsahu, v němž dovolání není objektivně nepřípustné, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř., neboť dovolatelka, ač byla soudem prvního stupně řádně vyzvána, nesplnila podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (srov. ustanovení § 241 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. 1. 2018

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-5953/2017-1)