# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 572/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 572/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.572.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 20. 3. 2012
- Datum zveřejnění: 19. 4. 2012
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 bod věta první o. s. ř.; § 218 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Jeseníku rozsudkem ze dne 28. června 2011, č. j. 5 EC 189/2009-47, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 46.000,41 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), co do části úroků z prodlení z částky 46.000,41 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a na nákladech řízení uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 8.314,- Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výrocích o lhůtě k plnění přisouzené pohledávky a náhrady nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, dožadujíc se opětovného přezkoumání rozhodnutí, s odůvodněním, že "se musí brát na zřetel v dnešní době finanční situace rodin a ne jim neustále podkopávat nohy". Dovolatelka navrhuje zrušení usnesení odvolacího soudu "a opětovné rozhodnutí".

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, týkající se lhůty k plnění přisouzené částky a náhrady nákladů řízení, rozhodnutím ve věci samé není. Dovolání směřující proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, rovněž není přípustné, když z ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. jeho přípustnost dovodit nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. března 2012

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-572/2012-1)