# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 5456/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 5456/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.5456.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 5. 2. 2018
- Datum zveřejnění: 14. 3. 2018
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 písm. a) o. s. ř.

## Výrok

Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017, č. j. 29 Co 19/2017-128, se zamítá.

## Odůvodnění

Žalovaný podal včasné dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku a navrhl, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost, neboť částka, kterou je povinen na jeho základě plnit, je zcela nepřiměřená jeho aktuálním majetkovým poměrům a výkon tohoto rozhodnutí by tak pro něho znamenal nenahraditelnou újmu.
Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "o. s. ř."), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 6. 2016, č. j. 23 C 206/2014-75, ve výroku pod bodem I ve znění: Žalovaný je povinen uhradit žalobci do majetkové podstaty dlužníka AUGUSTUS, spol. s r. o., se sídlem Na Zájezdu 1935/5, 101 00 Praha 10, v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. MSPH 96 INS 12967/2010 u Městského soudu v Praze částku 36 839 474 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. za dobu od 4. 12. 2014 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku (první výrok), ve výroku pod bodem II jej změnil tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobci k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 574 604,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (druhý výrok) a uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 215 476,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (třetí výrok).

Dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu výslovně ve všech třech výrocích.

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (dostupném na http://www.nsoud.cz), ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.

V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzených částek, nepodává.

Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatel v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu pak nevyplývají ani z obsahu spisu.

Nejvyšší soud proto žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 5. 2. 2018

JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-5456/2017-1)