# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 5085/2008

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 5085/2008
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.5085.2008.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 4. 2010
- Datum zveřejnění: 30. 4. 2010
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání podané vedlejším účastníkem proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. února 2005, č. j. 55 C 297/98-202, [kterým bylo ve výrocích I. - V. určeno, že smlouvy tam uvedené jsou neplatné, ve výroku VI. rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky a ve výroku VII. o zaplacení soudního poplatku žalovanými 1) - 3)], ve výrocích II., III., IV., V. a v části výroku VI., v níž bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 3), změnil jej ve výroku o zaplacení soudního poplatku a zrušil jej ve výroku I. a v části výroku VI., jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanými 1), 2) a vedlejším účastníkem a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (a svůj rozsudek doplnil o výrok o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovaným 3), směřující vůči jeho potvrzujícím výrokům není přípustné.
S ohledem na to, že řízení před odvolacím soudem, předcházející vydání napadeného rozsudku, proběhlo podle občanského soudního řádu (dále rovněž jen "o. s. ř.") ve znění účinném od 1. ledna 2001, neuplatní se ustanovení čl. 17 hlavy první dvanácté části zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle něhož se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, dovolací soud dovolání projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001.

Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/2004, uzavřel, že vedlejší účastník není podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2001 osobou oprávněnou k podání dovolání. K tomuto názoru se opětovně přihlásil např. v usnesení ze dne 27. listopadu 2008, č. j. 29 Cdo 4341/2008, a ani v této věci nemá důvod se od něj odchýlit.

Nejvyšší soud proto dovolání vedlejšího účastníka jako podané osobou, která není k jeho podání oprávněna, podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť vedlejší účastník, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na jejich náhradu právo, a žalobci v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. dubna 2010

JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-5085/2008-1)