# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 4870/2007

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 4870/2007
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.4870.2007.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 11. 6. 2008
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Vrchní soud v Praze shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 3. března 2005, č.j. 49 Cm 152/2004-39, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 131 140,- Kč s příslušenstvím a dále uhradit českému státu náklady řízení. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které dne 21. února 2007 předal k poštovní přepravě a v němž navrhl zrušení uvedeného rozhodnutí.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle bodu 3. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005 - dále též jen "o. s. ř."). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc ve shodě s bodem 2. článku II., části první, zákona č. 59/2005 Sb. rovněž projednal podle dosavadního znění občanského soudního řádu.

Podle § 240 odst. 1, věty první, o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání této lhůty nelze prominout (§ 240 odst. 2, věta první, o. s. ř.).

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen, jak vyplývá z doručenky založené ve spisu na č.l. 73, žalovanému dne 20. prosince 2006.

Podle ustanovení § 57 odst. 2, věty první, o. s. ř. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce.

Ve smyslu tohoto ustanovení byl posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání den 20. únor 2006 (úterý). Dovolání podané žalovaným k poštovní přepravě až dne 21. února 2006 (středa) je tedy opožděné, byť o jeden den.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), opožděné odvolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218a o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný, který podáním opožděného dovolání zavinil jeho odmítnutí, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. června 2008

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-4870/2007-1)