# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 4803/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 4803/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.4803.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 1. 2018
- Datum zveřejnění: 5. 2. 2018
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

## Výrok

Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 5. 2017, č. j. 8 Cmo 123/2015-352, se zamítá.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 5. 2014, č. j. 21 Cm 106/2011-226, zamítl žalobu o zaplacení částky 2 305 802 Kč (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozhodl, že částečné zpětvzetí žaloby ze dne 13. 12. 2013 je neúčinné (první výrok), změnil napadený rozsudek ve výroku I. co do částky 2 133 283 Kč tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 2 133 283 Kč s příslušenstvím, potvrdil jej ve výroku I. co do částky 172 519 Kč (druhý výrok), zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení z částky 172 519 Kč (třetí výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (čtvrtý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, přičemž současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Podle ustanovení § 243 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, přípustné subjektivně a může být přípustné i objektivně,

2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad uvedený pod bodem 4). O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu není pravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.

Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. 1. 2018

JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-4803/2017-1)