# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 471/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 471/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.471.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 25. 4. 2012
- Datum zveřejnění: 25. 5. 2012
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku v rozsahu, v němž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. prosince 2010, č. j. 19 C 233/2009-74, ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně 23 780 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech za řízení před soudy obou stupňů (výrok III.), není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Za situace, kdy dovoláním dotčeným potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodováno ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 23 780 Kč s příslušenstvím, jedná se ve smyslu § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc (jak ostatně odvolací soud účastnice řízení v napadeném rozsudku správně poučil), u níž není dovolání přípustné.

Vzhledem k tomu, že ani dovolání ve zbývajícím rozsahu, v němž směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, není přípustné (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. dubna 2012

JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-471/2012-1)