# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 3795/2013

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 3795/2013
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3795.2013.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 11. 2013
- Datum zveřejnění: 9. 12. 2013
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 5 bod věta první o. s. ř. ve znění do 31.12.2012; § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně a žalovaná 2) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 16. října 2009, č. j. 40 C 20/2005-293, uložil všem žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 883.046,75 Kč s 12,1% úrokem z prodlení z částky 778.245,81 Kč od 11. června 2004 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaných 1), 2) a 3) usnesením označeným v záhlaví potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o lhůtě k plnění jím uložených povinností ve vztahu k těmto žalovaným a rozhodl o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1), 2) a 3).

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná 2) dovolání, v němž zpochybňuje právo žalobkyně na zaplacení žalované částky.

Se zřetelem k datu vydání usnesení odvolacího soudu se pro dovolací řízení uplatní - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád (dále též jen "o. s. ř.") ve znění účinném do 31. prosince 2012.

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, týkající se lhůty k plnění přisouzené částky a náhrady nákladů řízení, rozhodnutím ve věci samé není. Dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o lhůtě k plnění uložené povinnosti, proto není přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2003, sp. zn. 28 Cdo 567/2003, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 1928, z pozdější doby např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. listopadu 2010, sp. zn. 22 Cdo 234/2009, in www.nsoud.cz). Vzhledem k tomuto závěru a k ustanovení § 241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. se Nejvyšší soud již nezabýval otázkou, zda u dovolatelky byla splněna podmínka povinného zastoupení.

Dovolání směřující proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, rovněž není přípustné, když z ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. jeho přípustnost dovodit nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání žalované 2) odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované 2) bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2013

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-3795/2013-1)
