# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 3211/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 3211/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.3211.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 24. 2. 2018
- Datum zveřejnění: 16. 2. 2018
- Klíčová slova: Odklad vykonatelnosti
- Dotčené předpisy: § 243 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

## Výrok

Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 2. 2017, č. j. 8 Cmo 148/2016-421, se zamítá.

## Odůvodnění

Ve shora označené věci Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 2. 2016, č. j. 36 Cm 154/2008-365, zamítl žalobu na zaplacení částky 549 780 Kč s úroky z prodlení (výrok I) a uložil žalobkyni zaplatit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 348 735,20 Kč (výrok II) a České republice částku 10 527,50 Kč (výrok III).

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 2. 2017, č. j. 8 Cmo 148/2016-421, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 29 933,80 Kč (druhý výrok).

Žalobkyně napadla rozhodnutí odvolacího soudu včasným dovoláním a navrhla, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost ve výrocích o náhradě nákladů řízení. Argumentuje, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a náklady řízení, jejichž náhradu odvolací soud žalovanému přiznal, v případě její výhry ve sporu pouze navýší její pohledávku za žalovaným.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době, kdy bylo řízení zahájeno, se pro ně uplatní - v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a v souladu s bodem 2 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále též jen "o. s. ř.").

Podle § 243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (dostupném na http://www.nsoud.cz), ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech.

V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatelky, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení přisouzené žalovanému, nepodává.

Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka nejenže v návrhu na odklad vykonatelnosti neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, nýbrž hrozbu závažné újmy ani netvrdí.

Nejvyšší soud proto žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 24. 2. 2018

JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-3211/2017-1)