# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 3095/2019

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 3095/2019
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3095.2019.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 10. 2019
- Datum zveřejnění: 30. 12. 2019
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Poplatky soudní, Ustanovení zástupce
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.; § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.

## Výrok

Dovolání se odmítá.

## Odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o. s. ř.)

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17. 10. 2017, č. j. 4 Cmo 184/2015-719 potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 12. 2014, č. j. 16 Cm 44/2006-582, jímž soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a neustanovil jí zástupce z řad advokátů pro řízení o žalobě pro zmatečnost, doručené soudu dne 22. 4. 2014.

Uvedené usnesení odvolacího soudu (a zároveň usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 10. 2017, č. j. 4 Cmo 158/2017-726, ve vztahu k němuž však nebyla věc Nejvyššímu soudu soudem prvního stupně předložena) napadla žalobkyně dovoláním, v němž současně žádá o "osvobození od soudních poplatků, nákladů řízení a dále o prodloužení lhůty k těmto složitým právním podáním, a to do doby ustanovení soudem nezávislého a kvalifikovaného právního zástupce z Prahy".

Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, dále jen "o. s. ř." (srov. čl. II bod 1 a 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení, která v režimu procesní úpravy dovolacího řízení účinné od 30. 9. 2017 vylučují přípustnost dovolání proti rozhodnutím ve věcech soudních poplatků a proti rozhodnutím o žádosti o ustanovení zástupce, je dovolání žalobkyně proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu objektivně nepřípustné a Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu, aniž rozhodl o žádosti dovolatelky o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř., se totiž neplatí (z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu srov. usnesení ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení ze dne 5. 3. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5784/2017, které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách), a není-li dovolatelka povinna uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jejím návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2019, sp. zn. 25 Cdo 70/2019, a ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 20 Cdo 1869/2019). O žádosti dovolatelky o ustanovení zástupce pro dovolací řízení pak není třeba rozhodovat vzhledem k ustanovení § 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.

O nákladech tohoto dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 243c odst. 3 věta první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-3095/2019-1)