# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 28/2011

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 28/2011
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:32.CDO.28.2011.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 10. 2. 2011
- Datum zveřejnění: 18. 3. 2011
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.; § 218 písm. c) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud Praha - západ rozsudkem pro zmeškání ze dne 22. února 2010, č. j. 22 C 929/2007-48, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 21.669,17 Kč s 0,08% úrokem z prodlení denně od 1. července 2007 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a na nákladech řízení částku 15.138,- Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

K odvolání žalované Krajský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části o lhůtě k plnění výroků I. a II. tak, že žalovaná je povinna přisouzenou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.000,- Kč, a to do každého 10. dne v měsíci následujícího po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, namítajíc, že měsíční splátky ve výši 3.000,- Kč nemůže zaplatit vzhledem k tomu, že přišla o zaměstnání, a navrhuje snížit výši splátky na částku 500,- Kč.

S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") ve znění účinném od 1. července 2009.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v části, týkající se lhůty k plnění přisouzené částky, rozhodnutím ve věci samé není.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. února 2011

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-28/2011-1)