# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 246/2012

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 246/2012
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.246.2012.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 27. 3. 2012
- Datum zveřejnění: 18. 4. 2012
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5 220 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Jakuba Vyroubala.

## Odůvodnění

Žalobce napadl dovoláním v záhlaví označený rozsudek, jímž Krajský soud v Ostravě změnil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. listopadu 2009, č. j. 33 C 311/2007-174, ve spojení s usnesením ze dne 30. března 2010, č. j. 33 C 311/2007-187, usnesením ze dne 21. dubna 2010, č. j. 33 C 311/2007-199, a usnesením ze dne 31. května 2010, č. j. 33 C 311/2007-203, ve vyhovujícím výroku ve věci samé tak, že zamítl žalobu o zaplacení 52 336 Kč oproti povinnosti žalobce vydat žalované v rozhodnutí specifikovaný počítač, a rozhodl o nákladech za řízení před soudy obou stupňů.

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle ustanovení § 236 občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních § 237 až 239 o. s. ř.) připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V předmětném sporu jde nepochybně o obchodní věc (spor mezi podnikateli o vrácení kupní ceny dodaného zboží oproti jeho vydání dle kupní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku), v níž bylo dovoláním dotčeným měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 52 336 Kč s příslušenstvím. Jedná se tudíž ve smyslu ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud je proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesením odmítl pro nepřípustnost [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinen nahradit žalované účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 4 050 Kč podle § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 870 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 27. března 2012

JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-246/2012-1)