# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 2438/2014

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 2438/2014
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.2438.2014.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 2. 12. 2014
- Datum zveřejnění: 18. 12. 2014
- Klíčová slova: Dovolání
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 11 422 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce JUDr. Jiřího Dobišara.

## Odůvodnění

Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku v rozsahu, v němž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. října 2012, č. j. 4 Cm 126/2010-275, v části vyhovujícího výroku ve věci samé, v níž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 208 961,08 Kč, změnil ho v částech, v nichž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 89 429,56 Kč od 13. ledna 2010 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 119 531,52 Kč od 15. června 2009 ve výši 0,5 % denně tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni z částek 89 429,56 Kč a 119 531,52 Kč úrok z prodlení dle specifikace ve výroku rozhodnutí, a rozhodl o nákladech mezi účastnicemi za řízení před soudy obou stupňů.

Vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení

- v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále jen "o. s. ř.").

Dovolání trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení § 237 o. s. ř.).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Pouhý odkaz na § 237 o. s. ř., jak učinil dovolatelka, není postačující, a to již proto, že v tomto zákonném ustanovení jsou uvedeny celkem čtyři rozdílné předpoklady přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1983/2013, jež je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), dovolatelce uplynula dne 17. února 2014 (srov. ustanovení § 57 odst. 2 větu první a druhou o. s. ř.). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 2. prosince 2014

JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-2438/2014-1)