# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 2425/2019

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 2425/2019
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.2425.2019.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 8. 2019
- Datum zveřejnění: 29. 10. 2019
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání
- Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017; § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 4. 2018, č. j. 10 C 379/2009-329, kterým žalobci nebylo nepřiznáno osvobození od soudních poplatků a byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání, jež žalobce podal proti usnesení Městského soudu v Praze 22. 1. 2018, č. j. 16 Co 437/2017-320.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm - v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony - podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen "o. s. ř.").

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu není tedy objektivně přípustné a Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že i kdyby dovolání nebylo objektivně nepřípustné, bylo by bezpředmětné, aby se jím Nejvyšší soud zabýval a řešil otázku ustanovení zástupce pro dovolací řízení a osvobození žalobce od soudních poplatků za dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze 22. 1. 2018, č. j. 16 Co 437/2017-320, za situace, kdy řízení o dovolání žalobce proti posledně citovanému usnesení Městského soudu v Praze bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4752/2018, zastaveno a poplatková povinnost dovolatele tedy vzhledem k § 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v účinném znění, právní mocí citovaného usnesení Nejvyššího soudu zanikla.

Podané dovolání obsahuje rovněž žádost dovolatele o odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně (postrádající jakékoliv odůvodnění). O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. však nelze uvažovat, je-li zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno. Jelikož Nejvyšší soud o dovolání bez zbytečných odkladů po předložení věci rozhodl, nebylo již třeba rozhodovat o návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 4619/2017).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-2425/2019-1)