# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 1674/2013

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 32 Cdo 1674/2013
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.1674.2013.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 7. 8. 2013
- Datum zveřejnění: 21. 8. 2013
- Klíčová slova: Přípustnost dovolání, Vady podání
- Dotčené předpisy: § 241a odst. 2 o. s. ř.; § 241a odst. 3 o. s. ř.; § 241b odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 33.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího advokáta Mgr. Vladimíra Soukupa, se sídlem v Ostravě - Porubě, Francouzská 6167, PSČ 708 00.

## Odůvodnění

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013 (dále též jen "o. s. ř.").

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu trpí vadami, neboť dovolatel v dovolání oproti požadavkům stanoveným pro obsah dovolání v § 241a odst. 2 o. s. ř. především nevymezil žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v § 237 o. s. ř. a neformuloval ani příslušnou otázku hmotného nebo procesního práva, a dále nevymezil důvod dovolání splňující požadavky stanovené v § 241a odst. 3 o. s. ř.

Výhradu, že řešená právní otázka má být posouzena jinak, než jak ji posoudil odvolací soud, pod žádný z předpokladů přípustnosti dovolání taxativně vypočtených v § 237 o. s. ř. podřadit nelze; právní otázkou, jež má být posouzena jinak, se má oproti očekávání dovolatele na mysli toliko právní otázka vyřešená dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi, od jejíhož řešení by se měl dovolací soud odklonit (posoudit tuto otázku jinak).

Otázka, zda usnesení podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. může být obsaženo ve výroku platebního rozkazu, byla vyřešena rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2003, sp. zn. 32 Odo 616/2003, uveřejněným pod číslem 56/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a to tím způsobem, jímž ji řešil odvolací soud.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož se dovolateli nepodařilo prokázat, že soudu prvního stupně bylo doručeno jeho podání s žádostí o prodloužení lhůty k podání vyjádření, je závěrem skutkovým, nikoliv právním

Tyto nedostatky nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.), uplynula dne 25. dubna 2013. Jedná se přitom o takové vady, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání a nebylo by ostatně ani možno přezkoumat napadené rozhodnutí (srov. § 242 odst. 3 věta první o. s. ř.).

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 7. srpna 2013

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-1674/2013-1)