# Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 1018/2011 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 32 Cdo 1018/2011 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.1018.2011.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 29. 5. 2012 - Datum zveřejnění: 6. 6. 2012 - Klíčová slova: Dovolání - Dotčené předpisy: § 241b odst. 3 o. s. ř. ## Výrok I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. ## Odůvodnění Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 1. září 2009, č. j. 15 C 320/2003-96, tak, že zamítl žalobu na určení, že žalobce je ve smyslu pojistné smlouvy č. 2450447961 ze dne 23. dubna 2002 a vyhotovené dne 7. května 2002 pojištěncem žalované (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech za řízení před soudy obou stupňů (výroky II. a III.). Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce blanketním dovoláním s tím, že ho následně odůvodní. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, posuzoval, zda toto podání obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti. Podle ustanovení § 241a odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen "o. s. ř.") musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení Nejvyššího soudu publikované pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě podle § 241b odst. 3 o. s. ř. doplněno o náležitosti uvedené v § 241a odst. 1 o. s. ř., bude dovolacím soudem odmítnuto podle § 43 odst. 2 o. s. ř. Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 114 verte) se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli (jeho zástupci) doručen dne 9. srpna 2010. Dále z něho vyplývá, že dovolatel doplnil dovolání podáním datovaným dnem 3. prosince 2010 (č. l. 126 spisu), které bylo předáno k poštovní přepravě dne 6. prosince 2010 a bylo doručeno Okresnímu soudu v Liberci dne 7. prosince 2010, tedy až po 9. říjnu 2010, resp. po 11. říjnu 2010 (srov. § 57 odst. 2 větu druhou o. s. ř.), kdy dovolateli marně uplynula zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v § 241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání. Tímto marným uplynutím lhůty se vada dovolání spočívající v neuvedení dovolacího důvodu a rozsahu napadeného rozsudku stala neodstranitelnou a dovolání žalobce trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení. Za tohoto stavu dovolací soud nemohl přihlížet k odůvodnění dovolání, které dovolatel učinil podáním ze dne 3. prosince 2010. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že soud prvního stupně vyzval žalobce k písemnému zdůvodnění a kvalifikaci dovolání až usnesením ze dne 18. listopadu 2010 (č. l. 124 spisu), tedy po uplynutí zákonné lhůty k případnému doplnění dovolání. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. pro vady podaného dovolání. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo pro vady odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. května 2012 JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/32-CDO-1018/2011-1)