# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Nd 78/2012 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 30 Nd 78/2012 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2012:30.ND.78.2012.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 17. 4. 2012 - Datum zveřejnění: 9. 5. 2012 - Klíčová slova: Postoupení věci - Dotčené předpisy: § 12 odst. 2 o. s. ř. ## Výrok Věc vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 4/2010 se Okresnímu soudu v České Lípě nepřikazuje. ## Odůvodnění Žalobkyně zahájila řízení podanou žalobou dne 30. 11. 2009 u Okresního soudu v České Lípě, který usnesením ze dne 9. 12. 2009, č. j. 15 C 233/2009, vyslovil svou nepříslušnost a věc byla po právní moci tohoto usnesení podle § 105 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") postoupena Okresnímu soudu v Olomouci. Žalobkyně podala v průběhu řízení několikrát návrh na delegaci věci k Okresnímu soudu v České Lípě z důvodu vhodnosti (první podání ze dne 8. 9. 2010, č. l. 42, druhé podání ze dne 13. 5. 2011, č. l. 63, třetí ze dne 21. 6. 2011, č.l. 75-76, čtvrté ze dne 24. 10. 2011, č.l. 91), o kterých nebylo doposud rozhodnuto. Okresní soud v Olomouci věc předložil Nejvyššímu soudu (dle § 12 odst. 3 o. s. ř.) k rozhodnutí o přikázání věci. Žalovaný nesouhlasí s návrhem na přikázání věci Okresnímu soudu v České Lípě. Podotkl, že žalobkyně je zastoupena advokátem (v mezidobí žalobkyně vypověděla svému zástupci plnou moc - pozn. Nejvyššího soudu), řízení tak může probíhat i při její neúčasti, aniž by byla poškozena její procesní práva. Účastnický výslech žalobkyně by pak bylo možno provést např. formou dožádání. Žalovaný nevidí důvod k tomu, aby byl odňat svému zákonnému soudci. Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud v Olomouci) a Okresnímu soudu v České Lípě, jemuž má být věc přikázána, návrh žalobkyně na přikázání věci Okresnímu soudu v České Lípě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo návrhu vyhověno. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě. V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Okresnímu soudu v České Lípě odůvodňuje tím, že se bydlí v obvodu tohoto soudu a jelikož pečuje o dvě nezletilé děti (nar. 9. 5. 2010 a 13. 12. 2011), nemůže se dostavovat na jednání u Okresního soudu v Olomouci. Podle názoru Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Okolnosti uváděné žalobkyní nejsou natolik výjimečné, aby v nich bylo možno bez dalšího spatřovat důvod přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Nelze také pominout, že v řízení lze využít institut dožádání dle § 39 o. s. ř. a provést výslech žalobkyně u dožádaného soudu v blízkosti jejího bydliště. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v České Lípě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 17. dubna 2012 JUDr. František Ištvánek, v. r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-ND-78/2012-1)