# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 884/2003

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 884/2003
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2003:30.CDO.884.2003.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 17. 7. 2003
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.; § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Okresní soud v Karviné, pobočka v Havířově, rozsudkem ze dne 20. srpna 2001, č. j. 107 C 332/2000-51, zamítl výrokem I. návrh, aby žalovaný 1/ J. G. byl povinen platit na výživu žalobce počínaje dnem 1. 9. 2000 částku 2.500,- Kč měsíčně, výrokem II. zamítl návrh, aby žalovaná 2/ L. G. byla povinna přispívat na výživu žalobce počínaje dnem 1. 9. 2000 částkou 1.000,- Kč měsíčně. Ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem a prvním žalovaným, výrokem IV. o nákladech řízení mezi žalobcem a druhou žalovanou.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. ledna 2002, č. j. 13 Co 1241/2001-71, potvrdil rozsudek okresního soudu v napadených výrocích I. a III. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci dne 2. dubna 2002.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 29. května 2002 na poště včasné dovolání, v němž vyslovil zásadní nesouhlas s tímto rozhodnutím i s rozhodnutím soudu prvního stupně.

K uvedenému dovolání se jen velmi stručně vyjádřil první žalovaný tak, že navrhl odmítnutí dovolání pro nepřípustnost.

Dovolání žalobce není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je upravena v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. však dovolání podle již uvedeného předchozího odstavce není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Z uvedeného je zřejmé, že bylo-li v označené věci soudy obou stupňů rozhodováno v otázce výživného podle části třetí, hlavy první zákona o rodině, není v této věci proti rozsudku odvolacího soudu s přihlédnutím ke zmíněnému ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. dovolání přípustné. Za tohoto stavu proto Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dovolání žalobce odmítl jako nepřípustné (§ 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c/ o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 ve spojení s § 224 odst 1, § 146 odst. 3, § 150 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy okolnosti případu (zejména rozsah podaného vyjádření prvního žalovaného) odůvodňují nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. července 2003

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-884/2003-1)