# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 633/2016 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 30 Cdo 633/2016 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.633.2016.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 14. 6. 2016 - Datum zveřejnění: 5. 8. 2016 - Klíčová slova: Ustanovení zástupce, Podmínky řízení - Dotčené předpisy: § 30 odst. 1 o. s. ř.; § 138 odst. 1 o. s. ř.; § 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014 ## Výrok Dovolací řízení se zastavuje. ## Odůvodnění Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který žalobci neustanovil zástupce z řad advokátů. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že v případě žalobce se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť již z žalobních tvrzení je zřejmé, že žalobě nemůže být vyhověno. Žalobce totiž "netvrdí žádné skutečnosti, které by odpovídali hypotéze té které (pomyslně) použitelné hmotněprávní normy ať již z titulu odpovědnosti za škodu dle zák. č. 82/1998 Sb. - tedy nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, či z titulu ochrany osobnosti či jiného zásahu do osobnostních práv." V důsledku toho žalobce ve smyslu § 30 odst. 1 ve spojení s § 138 odst. 1 o. s. ř. nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tím i ustanovení zástupce. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, v němž se k důvodům napadeného rozhodnutí blíže nevyjádřil. Napadené rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení. Současně poukázal, že v jiných věcech mu zástupce z řad advokátu byl ustanoven. Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 5. 2016, č. j. 30 Cdo 633/2016-23, dovolatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení, a to tak, že předloží Nejvyššímu soudu procesní plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Současně jej poučil, že jinak řízení zastaví. Na tuto výzvu dovolatel sdělil, že tak jako v jiných právních věcech žádá o ustanovení zástupce, když současně poukázal na svůj zdravotní stav, sociální, příjmové a majetkové poměry, k čemuž i přiložil listiny. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen "o. s. ř." Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2). Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). Dovolací soud dospěl k závěru, že v tomto dovolacím řízení nejsou u dovolatele splněny předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožnil se shora uvedenými závěry odvolacího soudu, podle kterých se v případě žalobce jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, které brání ustanovení zástupce. Z toho důvodu je již bezpředmětné zabývat se poměry žalobce. V situaci, kdy dovolatel přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení a kdy ani Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že je důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalobce zastavil. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. června 2016 Mgr. Vít Bičák pověřený člen senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-633/2016-1)