# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 5864/2016

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 5864/2016
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5864.2016.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 13. 12. 2018
- Datum zveřejnění: 13. 2. 2019
- Klíčová slova: Dovolání, Zpětvzetí návrhu na zahájení řízení
- Dotčené předpisy: § 243c odst. 3 o. s. ř.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 1. 2016, č. j. 15 C 259/2014-137, kterým bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 753,20 Kč s tam specifikovanými úroky, že v částce 210 264,80 Kč s tam specifikovanými úroky se žaloba zamítá a žalované se ukládá povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 533 Kč (výrok I). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Žalobkyně uvedený rozsudek co do potvrzení částečného zamítnutí žaloby napadla dovoláním, které následně vzala zcela zpět podáním ze dne 3. 12. 2018.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Nejvyšší soud přihlédl ke zpětvzetí dovolání a dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 3 věty druhé o. s. ř. zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-5864/2016-1)