# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 5829/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 5829/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5829.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 26. 4. 2018
- Datum zveřejnění: 9. 7. 2018
- Klíčová slova: Podmínky řízení, Odpovědnost státu za škodu, Zastoupení, Ustanovení zástupce
- Dotčené předpisy: § 30 o. s. ř.; § 138 o. s. ř.; § 241 odst. 1, 2 o. s. ř.; § 241b odst. 2 o. s. ř.; § 104 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Dovolací řízení se zastavuje.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "soud prvního stupně") usnesením ze dne 20. 4. 2017, č. j. 31 C 19/2016-60, rozhodl, že žalobci se osvobození od soudních poplatků nepřiznává a žádost žalobce o ustanovení zástupce pro podání dovolání se zamítá.
Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") k odvolání žalobce napadeným usnesením ze dne 17. 7. 2017, č. j. 28 Co 240/2017-71, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud uvedl, že je mu z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se chová litigiózně (sudičsky) a z jeho strany tak jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, proto není možné uvažovat ani o částečném osvobození od soudních poplatků, jako nezbytné podmínky pro to, aby soud mohl účastníkovi ustanovit zástupce z řad advokátů. Odvolací soud také poukázal na to, že není účelem institutu ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř., aby ustanovený zástupce "vymýšlel" skutkovou a právní argumentaci zastoupeného účastníka řízení, který sice po žalované straně něco chce, ale neví, z jakého legitimního důvodu, a potřeboval by, aby mu zástupce nějaký důvod "našel", a to vše na účet státu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce, nezastoupen advokátem a bez právnického vzdělání, včasné dovolání, ve kterém podal návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je nutno konstatovat, že z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 624/2017; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz a rozhodnutí Ústavního soudu na nalus.usoud.cz). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se použije i v nyní projednávané věci.

Dovolací soud splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů posoudil, avšak neshledal důvod odchýlit se od závěrů odvolacího soudu.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-5829/2017-1)