# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 5530/2017

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 5530/2017
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5530.2017.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 29. 11. 2017
- Datum zveřejnění: 5. 2. 2018
- Klíčová slova: Zastavení řízení, Zastoupení
- Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 o. s. ř.; § 237 o. s. ř.; § 104 odst. 2 o. s. ř.

## Výrok

Dovolací řízení se zastavuje.

## Odůvodnění

Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "soud prvního stupně") ze dne 16. 11. 2016, č. j. 37 C 18/2016-7, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení a jímž soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. 37 C 18/2016-33, návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl, přičemž na základě odvolání žalobce toto usnesení odvolací soud potvrdil usnesením ze dne 28. 7. 2017, č. j. 13 Co 277/2017-44. Uvedené usnesení odvolacího soudu sice žalobce napadl dovoláním, avšak dovolací řízení zastavil Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5531/2017, neboť u žalobce neshledal naplnění předpokladů pro ustanovení zástupce.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. platí, že dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.

Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle § 241 o. s. ř., je nutno konstatovat, že o této podmínce byl žalobce soudy prvního stupně poučen v řízeních, ve kterých se rozhodovalo (či rozhoduje) o jeho podobných nárocích. Z rozhodovací činnosti dovolacího soudu je známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění podmínky vyzýván a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (srov. řízení před vedená dovolacím soudem pod sp. zn. 30 Cdo 3431/2017, 30 Cdo 3429/2017, 30 Cdo 2971/2017). Na uvedeném základě má Nejvyšší soud za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.

Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno z důvodu nesplnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 o. s. ř., nebylo třeba rozhodovat o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí; o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně 29. listopadu 2017

JUDr. Bohumil Dvořák
pověřený člen senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-5530/2017-1)