# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 4790/2018

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 4790/2018
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4790.2018.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 1. 2. 2019
- Datum zveřejnění: 4. 4. 2019
- Dotčené předpisy: § 11 odst. 1 písm. n) předpisu č. 549/1991Sb. ve znění do 30.10.2017

## Výrok

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen "soud prvního stupně") svým usnesením ze dne 27. 11. 2017, č. j. 65 C 42/2017-42, zastavil řízení (výrok I) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") svým usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. 28 Co 483/2017-50, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Následně usnesením ze dne 10. 12. 2018, č. j. 28 Co 483/2017-68 opravil podle § 164 o. s. ř. své předchozí usnesení tak, že výrok o potvrzení usnesení soudu prvního stupně se označuje jako výrok I a dále doplnil chybějící výrok II o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Takto soudy obou stupňů rozhodly v řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala náhrady tvrzené škody, jež jí (jako provozovateli fotovoltaické elektrárny) měla vzniknout přijetím zákona č. 310/2013 Sb., kterým byl pro období od 1. 1. 2014 zaveden odvod z podpory vyplácené podle zákona č. 165/2012 Sb.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.", odmítl.

Dovoláním předestřená otázka, zda řízení o žalobě na náhradu škody způsobené legislativní činností Parlamentu České republiky, při níž podle žalobkyně došlo k porušení norem primárního práva Evropské unie, je ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písmeno zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 29. 9. 2017, věcně osvobozeno od soudního poplatku na základě analogické aplikace zákona č. 82/1998 Sb. či nikoliv nezakládá přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 486/2018, jestliže dospěl k závěru, že shora označená řízení od soudního poplatku věcně osvobozena nejsou (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).

Nejvyšší soud vzhledem k výše řečenému dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť nebylo shledáno přípustným.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-4790/2018-1)