# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 4739/2007 - Soud: Nejvyšší soud - Spisová značka: 30 Cdo 4739/2007 - ECLI: ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.4739.2007.1 - Typ rozhodnutí: Usnesení - Datum rozhodnutí: 13. 12. 2007 - Datum zveřejnění: 31. 12. 2009 ## Výrok Dovolání matky se odmítá. ## Odůvodnění Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, usnesením v záhlaví označeným k odvolání matky potvrdil usnesení Okresního soudu v Kroměříži ze dne 16. března 2007, č.j. 8 P 88/95-1125, jímž přenesl svoji příslušnost podle § 177 odst. 2 o.s.ř. na Okresní soud Plzeň - město. V podání, jež je svým obsahem dovoláním (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) matka vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po přezkoumání věci bez jednání (§ 243 odst. 1 věta první o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle § 237 odst. 1 o.s.ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu (s výjimkami uvedenými v § 237 odst. 2 o.s.ř.), a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení), proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (podle § 237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem). Usnesení napadené dovoláním matky je usnesením potvrzujícím, a již proto na ně nelze vztáhnout ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Nejsou však naplněny ani předpoklady stanovené v § 237 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř. V obou těchto procesních ustanoveních (jako ostatně v celém § 237 o.s.ř.) je totiž upravena přípustnost dovolání proti rozsudku či usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku či usnesení soudu prvního stupně ve věci samé. Usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o přenesení příslušnosti podle § 177 odst. 2 o.s.ř., stejně jako usnesení, jímž odvolací soud takové rozhodnutí potvrdil, však není rozhodnutím soudu ve věci samé, a nemůže mít proto - ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. - "ve věci samé po právní stránce zásadní význam." Aplikace ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., nepřichází tedy v úvahu a napadené rozhodnutí zároveň nelze podřadit ani dalším ustanovením občanského soudního řádu, upravujícím přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu (srov. § 238 odst. 1, § 238a odst. 1, § 239 o.s.ř.). Z toho vyplývá, že přípustnost dovolání matky nemá oporu v žádném z procesních ustanovení, která přicházejí v úvahu, a tento závěr s sebou nese konečné posouzení mimořádného opravného prostředku, uplatněného matkou, jako nepřípustného. Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž z vyložených důvodů dovolání není přípustné, dovolacímu soudu nezbylo, než je odmítnout, aniž by se mohl zabývat jeho důvodností (§ 243b odst. 5, 6 část věty za středníkem, § 218 písm. c/ o.s.ř.). Z téhož důvodu nebylo ani třeba odstranit nedostatek povinného zastoupení dovolatelky (§ 241b odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle o.s.ř. V Brně dne 13. prosince 2007 JUDr. Karel Podolka, v.r. předseda senátu --- [Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-4739/2007-1)