# Nejvyšší soud, sp. zn. 30 Cdo 402/2005

- Soud: Nejvyšší soud
- Spisová značka: 30 Cdo 402/2005
- ECLI: ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.402.2005.1
- Typ rozhodnutí: Usnesení
- Datum rozhodnutí: 22. 2. 2005
- Datum zveřejnění: 31. 12. 2009
- Dotčené předpisy: § 243c předpisu č. 99/1963Sb.; § 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.

## Výrok

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

## Odůvodnění

Krajský soud v Brně rozsudkem v záhlaví označeným k opravným prostředkům navrhovatelů potvrdil rozhodnutí bývalého Okresního úřadu v J., Okresního pozemkového úřadu ze dne 19. dubna 2000, č. j. PÚ-1/3252/5/92-201/3, kterým bylo rozhodnuto, že navrhovatelé a účastnice řízení ad 1) a 2) nejsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí v rozhodnutí podrobně označených a rozhodnuto

o nákladech řízení, a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V dovolání, podaném dne 10.12.2002, navrhovatelé a účastnice ad 1) a 2) (dále též dovolatelé) vyjadřují nesouhlas s posouzením věci krajským soudem namítajíce, že je založeno na nesprávném právním posouzení vlastnictví. Navrhují, aby Nejvyšší soud rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Odpůrce ve vyjádření uvedl, že rozhodnutí správního orgánu bylo vydáno věcně a místně příslušným správním orgánem postupem podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. a bylo jako věcně správné potvrzeno podle § 250q odst. 2 o.s.ř. rozsudkem krajského soudu, proti němuž není přípustné dovolání § 237 o.s.ř. Navrhl proto odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.)

po přezkoumání věci bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání (dovolatelů) nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V této věci ovšem nerozhodoval Krajský soud v Brně jako odvolací soud, nýbrž jako soud věcně příslušný k přezkoumání rozhodnutí označeného správního orgánu podle § 246 odst. 2 a § 250l a násl. o. s. ř. Pro toto rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů platí § 250s o. s. ř., podle něhož proti rozhodnutí soudu (jenž rozhodoval o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu) nejsou s výjimkou věcí důchodového pojištění a důchodového zabezpečení přípustné opravné prostředky.

V daném případě dovolatelé uplatnili u Nejvyššího soudu ČR podání, které je podle obsahu (§ 243c, § 41 odst. 2 o.s.ř.) dovoláním, jež směřuje proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, přičemž jde o rozhodnutí, proti němuž podle § 250s o. s. ř. není vůbec přípustný opravný prostředek, tedy ani dovolání, neboť nejde o věc důchodového pojištění ani důchodového zabezpečení.

Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani to, že dosavadní úprava správního soudnictví byla s účinností od 1.1.2003 zákonem č. 151/2002 Sb. nahrazena novou úpravou části páté o.s.ř. upravující řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (§ 244 a násl. o.s.ř.), a že podle § 3 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, účinného rovněž od 1.1.2003, ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud, neboť v přechodných ustanoveních zákona č. 151/2002 Sb. (čl. XXV) ani zákona č. 150/2002 Sb. není pro toto dovolací řízení

ve věci, kde občanský soudní řád nepřipouští opravný prostředek, nic jiného stanoveno.

Protože podle § 103 o. s. ř., použitelného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. i pro řízení u dovolacího soudu, soud přihlíží kdykoli za řízení k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení), nebylo možné, aby Nejvyšší soud přistoupil k projednávání dovolání podaného dovolateli proti rozhodnutí, u něhož občanský soudní řád výslovně nepřipouští podání jakéhokoli opravného prostředku

(§ 250s o. s. ř.).

Pro tento nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, Nejvyššímu soudu ČR nezbylo, než řízení o podaném dovolání zastavit (§ 243c a § 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).

Dovolatelé z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno, jeho účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu § 146 odst. 2 věta prvá, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. února 2005

JUDr. Karel Podolka, v. r.

předseda senátu

---

[Kanonická webová stránka](https://pravnianalyza.cz/judikaty/ns/30-CDO-402/2005-1)